Bezpečnost na vyjíždce
V terénu jezdí skoro všichni koně, někteří více někteří méně. Záleží na majiteli, co je mu příjemnější a na zdravotním stavu koně. Koně všeobecně jezdí venku rádi. Pro některé to může být zpestření, pokud jezdí každý den na jízdárně. Přesto by se však jezdec měl venku řídit alespoň několika pravidly, která zajistí alespoň částečnou bezpečnost jezdce a koně.
Než vyjedete, řekněte někomu, kam jedete a jak dlouho budete asi venku, můžete někam na výstroj připevnit štítek s telefonním číslem stáje. Jezdci se zvláštními zdravotními obtížemi by měli nosit náramek s upozorněním ( např. alergie na penicilin..).
Ochraňujte svého koně. Kamaše by měli být samozřejmostí na každé vyjížďce. Ledvinová deka udrží zase koňská záda v teple a suchu. V létě nastříkejte nebo namažte repelentem sebe a koně. Pokud koni vadí mouchy u uší, nezapomeňte na čabraku.
Před jízdou zkontrolujte podkování a ujistěte se, že není nějaká podkova povolená.
Noste mobilní telefon a ujistěte se, že koně znají zvuk jeho zvonění. Nepřipevňujte ho k sedlu, protože když dojde k pádu a kůň uteče, bude vám mobil k ničemu. Nejlépe je mít ho někde u sebe na místě, kde nám nemůže ublížit.
Pokud je viditelně a bezpečně, můžete jezdit na silnici vedle sebe. To podnítí řidiče, aby vás předjeli opatrně, a ne ve velké rychlosti.
Vždy, když je snížená viditelnost a jedete po silnici, tak noste fluorescentní výstroj. Stejně tak odrazové oblečení a varovná světla jsou efektivní v mlze nebo když se stmívá.
Praktické je mít u sebe každou vyjížďku háček na kopyta a kus provázku. Háček pro odstranění kamínků z kopyt a kus provázku, pokud se poškodí nějaká část výstroje, tak často stačí na provizorní opravení.
Přispůsobte rychlost povrchu. Rychlá práce na hlubokém písku nebo v blátě může způsobit natažení šlach a na tvrdém povrchu zranění z otřesu. Necválejte po pásech trávy podél silnic. I když vypadají vhodné ke cvalu, mnohdy tam jsou díry a příkopy.
Cválejte na různých místech. Kůň by si jinak mohl zvyknout a v úsecích, kde se cválá se stávat neovladatelným. Aby kůň zůstal dobře vychovaný, jezděte občas cvalové úseky v kroku a občas jeďte do terénu pouze v kroku, aby se kůň naučil, že ne na každé vyjížďce s cválá.
Nikdy neklušeme ani necváláme k cizímu koni, kterého venku potkáme.
Zkontrolujte povrch i na doskokové straně, pokud chcete skákat.
Kůň by měl být dobře na pomůckách. To se může vyplatit, když se objeví nějaký problém. Koně můžou být cvičeni i venku. Také si nezapomínejte v klusu občas přesednout a cválat na obě nohy.
Pokud se kůň něčeho bojí a vy si myslíte, že dodáte koni více odvahy ze země, nebojte se sesednout, koně provést a jeho strašidlo mu ukázat. Proveďte ho několikrát kolem toho a nenuťte ho, aby se na předmět díval nebo se k němu přibližoval. Když kolem toho projdete několikrát, kůň se pak přestane bát.
Na silnici mějte koně sestaveného doleva, aby zadkem neuhnul do silnice. Při přecházení se snažte přejít ve skupině, aby žádný kůň nezůstal na protější straně. Koně se také musí naučit stát klidně na křižovatkách a přechodech.
Pokud jedete v rychlejším chodu a vidíte před sebou člověka, vždy přejděte do kroku.
Nezkracujte otěž a netuhněte, pokud se blížíte k předmětu, o kterém si myslíte že se jí bude bát. On si pak myslí, že se jí má bát a znervózní. Radši jeďte v klidu a buďte připravení, že možná budete muset rychle reagovat. Vždy jezděte pozitivně a jistě, aby vám kůň důvěřoval.
Kolem skotu ve výbězích jezděte pomalu, abyste zvířata zbytečně nerozčilovali.
Při ježdění ve skupině jezdí rychlejší a vznětlivější koně vpředu a za nimi teprve spolehlivý a klidní koně. Mladí koně jezdí za staršími a spolehlivějšími. Na silnici by měl být vedoucí i poslední kůň ve skupině velmi poslušný, protože i on pomáhá kontrolovat provoz.
Nikdy nepronásledujte volného koně, když sedíte na koni, protože ho to jen více rozčílí. Následujte ho pomalu a v bezpečné vzdálenosti (asi 50 m) a když ho chcete chytit, tak slezte z koně. Pokud míří směrem domů, zavolejte do stáje, aby ho tam mohl někdo odchytit.
Pokud chcete odstranit větev nebo jiný předmět, uchycený v ocase, slezte z koně a otáčejte ho doleva, aby vás neuhodil nebo neutekl.
Snažte se zůstat v rovnováze a s těžištěm koně. Když jedete do kopce, lehce se předklánějte a nadlehčete se. Když jezdíte z kopce, udržujte lehký kontakt s vaší váhou lehce dozadu a jeďte rovně, aby se kůň udržel v rovnováze.
Vydatný a dlouhý klus uklidní nervózního koně, ale musíte klus udržovat pravidelný a rovnoměrný. Pokud kůň poklusává, místo aby šel v kroku, tak zůstaňte v klidu a uvolněně sedět. Většinou to bývá způsobeno napětím nebo rozčilením. Nezapomeňte koně pochválit, pokud přejde do kroku. Pokud se neuklidní, je někdy lepší slézt a koně chvíli vodit.
Pokud se kůň v kroku loudá, použijte pobídku střídavě holeněmi: použijte levou holeň, když kůň zvedne levou přední nohu a pravou holeň, pokud zvedá pravou přední. Ale nenaučte se koně soustavně okopávat, raději v kroku pobídněte bičíkem.
Když se kůň bojí vody, nechte ho nejdříve si vodu očichat a nikdy na něj nepospíchejte, nebo se bude bát ještě víc. A při pobídce nezapomínejte povolit otěž.
Snažte se jezdit ven s koňmi, kteří mají přibližně stejný krok jako ten váš, abyste na sebe nemuseli pořád čekat a dohánět se.
Vyhýbejte se stálému používání stejné trasy, zejména pokud se musíte otáčet. To by mohlo způsobit, že se kůň bude otáčet domů dříve než chcete vy.
Udržujte neustále lehký kontakt s hubou, neb vždy se může stát něco neočekávaného a zejména, když se nesoustředíte, můžete velmi lehce skončit na zemi.
Kůň by se měl do stáje vracet klidný, a poslední kilometr do stáje by se měl jet v kroku.